Proslov při příležitosti vernisáže v Mladé Boleslavi
Titanik v Mladé Boleslavi
Srdečně vás vítám na palubě... Přátelé... přátelé přátel... lidé drazí.
Jsem autorem těch veršů, které tady zakotvili pod obrazy.
Je chválihodné, že jste se nalodili v hojném počtu...
Počte si on, počte si ona... i já si počtu.
Děkuji Milanu Pennertovi,
že nás s kapitánem Petrem seznámil.
Díky němu jsem po večerech
svůj mozek v dobrém potrápil...
Děkuji Petrovi, že mě posadil k sobě na motorku,
a chtěl bych mu popřát, ať se mu splní jeho sen.
Věřím, že se mu podaří doplavit do New Yorku,
když se svým Titanikem připlul až sem.
Poznali jsme se letos v únoru,
ale už teď v březnu děkuji za to,
že mám tu čest být na palubě s člověkem,
který má ve svých rukách zlato.
Pro kterého je malování denním chlebem
neb peníze investuje do materiálu
k realizaci svých snů potřebném,
a neutápí všechny nerozvážně v naturalu.
S člověkem, který zná dobře plavby své cíl,
a každý den je mu blíž a blíž,
jak přikládá do kotle.
Takže mi dovolte,
jestli se vám také zalíbil,
prosím o potlesk!
