Pramen života (úvod)

čistá děva srdce skvoucí
mladistvé a něžné rysy
dlouho dlouho stonající
stonající mnoho dní

uvnitř města s bledou tváří
zánět v těle strádajícím
auta stavby křik a krysy
zvony v čase poledním

lid a stroje robotící
přehlušujíc všechny smysly
v žáru světel doutnající
po lopatky v odpadcích

slzy jako námořníci
dívce dolů z očí klesly
poražení trosečníci
utopení v podšálcích

ve snu hlasy volající
krásné dívce v hlavě zněly
vrátily se při měsíci
povědomé z dětských let

vzpomíná na radost žití
v přírodě kde trpaslíci
hráli si a dováděli
s dětmi které zkazil svět

pohár nervů přetekl jí
bohyni jež ze sna křísí
s výkřikem se žene nocí
nocí černou jako mor

málem se jí zastavilo
mladé srdce pulzující
bol a žal se s krví mísí
ta se vlévá do komor

hledá trávu k pasu zvící
měkkou půdu pod chodidly
mech a stromy lemující
životvornou svatyni

přeskakuje zdi a ploty
tvory bez života spící
obléhajíc svými křídly
betonovou jeskyni

vstříc za hlasy slábnoucími
po chodníku blíž a blíže
v tom se v dlažbě mizející
otevírá prázdnota